Regulovaná chladiva CFC
R11, R12, R12B1, R13, R13B1, R111, R112, R113, R114, R115, R211, R212, R213, R214, R215, R216, R217.
Regulovaná chladiva HCFC
R21, R22, R31,
R123, R121, R122, R124, R131, R132, R133, R141, R141b, R142, R142b,
R221, R222, R223, R224, R225, R225ca, R225cb, R226, R231, R232, R233, R234, R235, R241, R242, R243, R244, R251, R252, R253, R261, R262, R271,
R401A, R401B, R401C, R402A, R402B, R403A, R403B, R405A, R406A, R408A, R409A, R409B, R411A, R411B, R411C, R412A, R414A, R414B, R415A, R415B,
R500, R502, R503 a R509.
Skleníkové F-plyny HFC (chladiva částečně fluorované, a neobsahující chlor)
R23,
R32,
R41, R43-10mee,
R134, R134a, R152a, R125, R143, R143a,
R227ea, R236cb, R236ae, R236fa, R245fa,
R365mfc,
Fluorid sírový SF6,
(směsi chladiva částečně fluorované a neobsahující chlor)
R404A, R407A, R407B, R422A, R407C, R417A, R422D, R410A,
Isceon MO89,
R507A, R508A, R508B,
FX100.
F-plyny PFC (zcela fluorované)
CF4, C2F6, C3F8, C4F10, C5F12, C6F14, c-C4F8
Zařazení chladiv do skupin
| 1 | 2L | 2 | 3 | |
|---|---|---|---|---|
| A | 11, 12, 13, 13B, 22,23,134a, 401A-B-C, 402A-B, 404a,407A,407B,407C,407F 410A-B, 417A,422A-D,437A 500,501,502,503,504,507A, 507B, ……………. 744 |
32 1234yf 1234ze 143a |
142b, 152a,406A, 415A,415A,439A, 439A,512A |
50,170,290,1150, 1270,600a,601a,429A 430A,431A,432A 433A-C, 435A,436A,441A, 510A,511a E170 |
| B | 30,123, 245fa | 717 |
Rozdělení chladiv ISO 817 (ASHRAE 34)
| Rychlost hoření | Nízká toxicita | Vysoká toxicita | |
|---|---|---|---|
| Nehořlavé | A1 | B1 | |
| Málo hořlavé | < 10 cm/s | A2L | B2L |
| Hořlavé | ≥ 10 cm/s | A2 | B2 |
| Vysoce hořlavé | A3 | B3 |
Fyzikální vlastnosti chladiv
Ideální chladivo by mělo mít ideální termodynamické vlastnosti, být nehořlavé, netoxické, nekorozivní, nevýbušné, ekologicky nezávadné, nezpůsobující skleníkový efekt (GWP) a nepoškozující ozonovou vrstvu (ODP).
Chladivo je teplonosná látka, která slouží k přenosu, předávání nebo odebírání tepla. Jedná se o chemické sloučeniny určitých prvků nebo směsí chladiv, které určují jejich specifické vlastnosti: vypařovací a kondenzační teplotu/tlak, objemovou chladivost, výparné teplo, teplotní skluz, atd. Cíleným kombinováním jednotlivých složek a jejich vzájemných směšovacích poměrů leze měnit vlastnosti chladiv.
Chladiva dělíme podle provozní vypařovací teploty
- nízkotlaká – R 11, R 123
- střednětlaká – R 12, R134a, R500
- vysokotlaká – R 22, R410a
Tvorba označení chladiv
Je-li číslo menší než 399, jedná se o jednosložkové organické chladivo.
R 1.. R 2..
Do této řady patří halogenové uhlovodíky (R 134a). Na základě čísel a jejích řazení lze určit uhlíkem vázané atomy. Písmeno na konci značí jejich asymetrii isomerů.
R4..
Tato řada byla zvolena namátkově a znamená zeotropní směs. Tzn. chladiva, která při vypařování a kondenzaci vykazují teplotní skluz a při změně fáze kapalina-pára i pára-kapalina vykazují různé složení.
R 5..
Tato řada byla zvolena namátkově a znamená azeotropní směs. Tzn. chladiva, která při vypařování a kondenzaci nevykazují žádný, nebo téměř žádný teplotní skluz a při správném směšovacím poměru se chovají jako jednosložková.
R 6..
Tato řada byla zvolena namátkově a znamená organické chladiva.
R 7..
Tato řada 700 znamená anorganické sloučeniny. Označení nevyjadřuje žádné údaje o chemickém složení chladiva. Jedná se vesměs o přírodní chladiva.
Azeotropní směsi
Azeotropní směsi jsou směsi chladiv, kde podíl složek je zcela přesný a určitý. Pouze v určitém a přesném poměru má tato směs specifické vlastnosti jak ve stavu kapalném, tak i ve skupenství plynném. Při kondenzaci i vypařování zůstává podíl obou složek přesný a termodynamické vlastnosti odpovídají jednosložkové látce. Neprojevuje se zde teplotní skluz a azeotropní chladiva se chovají jako čistá jednosložková chladiva. Bod varu směsi je nižší než bod varu jednotlivých složek a teplota odpovídá tlaku. Při úniku ze systému se poměr složení chladiva nemění.
Zeotropní směsi
Zeotropní směsi jsou směsi chladiv, které obsahují látky s různým bodem varu při daném tlaku. U těchto směsí se projevuje teplotní skluz v důsledků rozdílných teplot varu (vypařování) a kondenzace (zkapalňování) jednotlivých složek. Bod varu směsi je vyšší než bod varu jednotlivých složek a bod kondenzace směsi je nižší než bod kondenzace jednotlivých složek. Teplotní skluz směsi se projevuje při fázové přeměně (kapalina-plyn, plyn-kapalina), kdy mají jednotlivé složky směsi jisté teplotní rozpětí. Teplotní rozpětí je závislé na hodnotách bodu varu jednotlivých složek směsi a na jejich procentuálním množství.
